|
|
Politický boj plebejů v letech 494 až 287 př.n.l. a jeho odraz v ústavě římské republiky
Žůrek, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obzvláště zajímavým obdobím v historii římské republiky, které se nazývá konfliktem stavů. Období konfliktu stavů je charakteristické bouřlivým rozporem dvou společenských skupin soupeřících o politická, ekonomická a sociální práva ve starověkém římském státě. Hlavním pramenem poznání pro tuto studii je rozsáhlé dílo Tita Livia Patavina, Ab urbe condita. Diplomová práce se člení na tři části, které se zabývají rozdílnými fázemi konfliktu. Cílem práce je popsat a analyzovat kritické body patricijsko-plebejského politického boje a také nastínit, jak konflikt ovlivnil ústavu římské republiky. První kapitola se věnuje několika problémům rané římské republiky: veřejné půdě, vytvoření dvou důležitých plebejských magistratur - tribunů lidu a plebejských aedilů, nejstaršímu pozemkovému zákonu, plebejskému shromáždění, důležitosti lex duodecim tabularum a leges Valeriae Horatiae. Druhá kapitola se zaměřuje na lex Canuleia, zavedení konzulárních tribunů, případ Manlia Capitolina a jeho důsledky a konečně popisuje leges Liciniae Sextiae. Třetí a poslední kapitola této práce mimo jiné analyzuje lex Genucia a lex Poetelia Papira de nexis, zákony Publilia Philona, zákon Oviniův, zákon Ogulniův a uzavírá Hortensiovým zákonem týkajícím se plebiscit. Zákon Hortensiův je považován za konec...
|
|
|
Politický boj plebejů v letech 494 až 287 př.n.l. a jeho odraz v ústavě římské republiky
Žůrek, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obzvláště zajímavým obdobím v historii římské republiky, které se nazývá konfliktem stavů. Období konfliktu stavů je charakteristické bouřlivým rozporem dvou společenských skupin soupeřících o politická, ekonomická a sociální práva ve starověkém římském státě. Hlavním pramenem poznání pro tuto studii je rozsáhlé dílo Tita Livia Patavina, Ab urbe condita. Diplomová práce se člení na tři části, které se zabývají rozdílnými fázemi konfliktu. Cílem práce je popsat a analyzovat kritické body patricijsko-plebejského politického boje a také nastínit, jak konflikt ovlivnil ústavu římské republiky. První kapitola se věnuje několika problémům rané římské republiky: veřejné půdě, vytvoření dvou důležitých plebejských magistratur - tribunů lidu a plebejských aedilů, nejstaršímu pozemkovému zákonu, plebejskému shromáždění, důležitosti lex duodecim tabularum a leges Valeriae Horatiae. Druhá kapitola se zaměřuje na lex Canuleia, zavedení konzulárních tribunů, případ Manlia Capitolina a jeho důsledky a konečně popisuje leges Liciniae Sextiae. Třetí a poslední kapitola této práce mimo jiné analyzuje lex Genucia a lex Poetelia Papira de nexis, zákony Publilia Philona, zákon Oviniův, zákon Ogulniův a uzavírá Hortensiovým zákonem týkajícím se plebiscit. Zákon Hortensiův je považován za konec...
|
host ::
RSS.